Makroekonomické ukazatele - zaměstnanost USA

Zpráva o zaměstnanosti USA

Důležitost: velmi vysoká
Zdroj: Bureau of Labor Statistics, U.S. Department of Labor
Čas zveřejnění: první pátek v měsíci 8:30 EST (14:30 CET)
Podrobná data: http://stats.bls.gov/news.release/empsit.toc.htm

Tato Zpráva o zaměstnanosti ("Employment Situation”) je vydávána Ministersvem práce USA, a je publikována každý první pátek v novém měsíci. Tvoří jeden z nejdůležitějších makroukazatelů, které je třeba sledovat. Tyto údaje jsou velmi pečlivě obchodníky sledovány, analyzovány a na základě analýzy výsledků pak může dojít na trhu ke značným pohybům. Pokud na první pátek připadá sváteční den, je zpráva publikována o týden později, tj. druhý pátek v měsíci. Obvyklý čas je 8:30 EST, (14:30 našeho času), hodinu před začátkem obchodování na NYSE.

Jakmile udeří příslušná hodina, všechny zpravodajské kanály vychlí očekávaná čísla. Televize CNBC a Bloomberg je okamžitě uvádějí jako zprávu dne. Na internetu existuje nepřeberné množství webů, které makroekonomická data publikují. Mně se osvědčil web www.forexfactory.com. Zde jsou uvedena téměř veškerá ekonomická data z celého světa spolu s hodnotami za minulé období i s odhady, takže rychlým porovnáním publikovaných dat s minulou hodnotou a s odhadem můžeme usoudit, kam se pravděpodobně cena vydá. Další možnost na http://biz.yahoo.com/c/e.html.

Zpráva o zaměstnanosti obsahuje tato data:
a) počet nově vytvořených pracovních míst, vyjma zemědělství (Non-farm payroll)
b) celková nezaměstnanost v % (unemployment rate)
c) průměrná hodinová mzda (average hourly earnings)
d) průměrný počte odpracovaných hodin v pracovním týdnu (average workweek)

Tato data jsou považována za zásadní informace o vývoji ekonomiky za minulý měsíc a vypovídají o ekonomické aktivitě hospodářství USA. Data jsou publikována každý měsíc a vyhodnocením těchto dat můžeme získat představu o vývoji ekonomiky v minulém měsíci a usuzovat jestli se hospodářská aktivita zvýšila nebo snížila. Ekonomové z publikovaných čísel tvoří svoje odhady pro makroekonomická data publikovaná později v měsíci, nebo čtvrtletně, jako je hrubý domácí produkt (GDP), průmyslová produkce a celkové osobní příjmy.

Tato zpráva je důležitá také proto, že měří aktuální stav na pracovním trhu a také proto, že nepřímo se dá usuzovat na velikost spotřebitelské důvěry. Čím více lidí je zaměstnáno a čím mají vyšší příjmy, tím více jsou ochotni utrácet, čímž je udržována ekonomika v běhu.

Non-farm payroll - počet nově vytvořených pracovních míst, vyjma zemědělství.
Toto číslo označuje počet nově vytvořených pracovních míst, která byla vytvořena (nebo byla ztracena) v průmyslu a službách USA. Data jsou shromažďována Úřadem práce formou statistického dotazníku vždy ke 12 dni v minulém měsíci. Je dotazováno více než 375 tisíc firem, ze všech států USA.

Unemployment rate - celková míra nezaměstnanosti.
Toto číslo znamená procentuální počet nezaměstnaných. Nezaměstnaný je definován jako osoba, která ztratila, nebo nemá práci, ale aktivně ji vyhledává. Data jsou shromažďována Úřadem práce formou statistického průzkumu ve více než 60 tisících domácnostech v USA.

Average hourly earnings - průměrná hodinová mzda.
Průměrná hodinová mzda vypovídá o příjmech zaměstnanců a to vede nepřímo k úvahám o velikosti inflace. Pokud se mzdy rychle zvyšují, pak je peněz v kapsách spotřebitelů více, než zboží v krámech a to může vést k růstu cen a tím k inflaci a obráceně.

Average workweek - průměrný počet odpracovaných hodin během pracovního týdne.
Počet odpracovaných hodin je důležitý ze dvou důvodů. První vede k výkonnosti průmyslu a tím k velikosti průmyslové produkce. Druhým je indikace možného vývoje nových pracovních míst, v případě zvyšování odpracovaných hodin, nebo indikace nezaměstnanosti v případě snižování.

Zpráva o zaměstnanosti nabízí vhled do velikosti a vývoje pracovního trhu a z něj lze vyvozovat další odhady pro ekonomická data publikovaná později. Zpoždění od ukončení sběru dat je 3 týdny.

Zpráva o zaměstnanosti obsahuje další data rozdělená podle průmyslových odvětví. Takže porovnáním vývoje zaměstnanosti a mezd v jednotlivých odvětvích můžeme zjišťovat, jak je na tom který průmyslový sektor, a to vede k ekonomickému vývoji v jednotlivých sektorech a tím k různě posunuté výkonnosti vzhledem k ekonomickému cyklu.

Základní ekonomická úvaha.
Jestliže se ekonomická situace začíná zhoršovat, průměrný počet odpracovaných hodin začíná klesat. To pak vede k propouštění a také ke snižování průměrné mzdy. Tento vývoj pak vede ke zvýšené celkové nezaměstnanosti. Obráceně, zvyšování průměrného počtu odpracovaných hodin vede k najímání pracovníků, zvyšují se mzdy a nezaměstnanost klesá. Ekonomická situace se zlepšuje.

Reakce trhu na zprávy
První reakce trhu na uveřejněné zprávy mohou být překvapivé. Je to dáno tím, že jsou najednou uveřejněny 4 čísla. Každý obchodník může preferovat něco jiného a to může v první reakci vést k protichůdným obchodním rozhodnutím. S přibývajícím časem, kdy dochází ke vyhodnocení celkové situace se může původní cenový pohyb změnit, nebo se může vydat úplně jiným směrem.

Základní pravidlo: pokles nezaměstnanosti, vyšší tvorba nových pracovních míst je pozitivní pro ekonomiku a tedy i pro růst akcií. Platí to i opačně, růst nezaměstnanosti a snížená tvorba nových pracovních míst je negativní pro cenu akcií.

Obchodníci s akciemi tedy pozorně sledují nová pracovní místa. Obchodníci s dluhopisy spíše sledují průměrné mzdy a počty hodin, vzhledem k možnému vývoji inflace. Obchodníci s měnami sledují oboje. Růst ekonomiky vede k posílení měny, růst inflace vede k růstu základní úrokové sazby a to vede také k posílení měny.

Kromě obchodníků sleduje Zprávu o zaměstnanosti pozorně FOMC (FED), kterému slouží jako podklady pro stanovování základní úrokové míry a cílení inflace.

Nejmenší dopad na trhy mají data o nezaměstnanosti. Je to dáno tím, že popisují jev, který už nastal a jenom potvrzují to, co bylo možné odhadnout z dřívějších dat. Obchodníci je považují za pomalá data, ovšem publikování překvapivého zvýšení nezaměstnanosti v tisku může vyděsit drobné akcionáře, kteří se pak mohou začít rychle zbavovat svých aktiv, což pak vede k prudkému poklesu cen.

Překvapení.
Kromě publikovaných nových dat máme k dispozici ještě údaj za minulé období a odhad ekonomických odborníků. Tento odhad vytváří Reuters, nebo nějaká jiná agentura formou dotazníku a průměrný odhad je pak publikován, jako názor ekonomické veřejnosti.

Můžeme tedy porovnávat publikovaná čísla s minulým obdobím, a také s odhadem. Pokud jsou publikovaná data lepší než odhad, vzniká pozitivní překvapení, pokud horší než odhad vzniká negativní překvapení. Stejně pokud jsou data lepší než minulá jedná se o pozitivní vývoj, pokud jsou horší, než minulá jedná se o negativní vývoj.

Zábavnější situace nastane, pokud jsou data lepší než minulá (pozitivní vývoj), ale horší než odhad, nebo horší než minulá, ale lepší než odhad (negativní překvapení). V tom případě se musí trh rozhodnout, jestli dá přednost vývoji, nebo překvapení. Většinou trhy preferují překvapení vzniklá porovnáním odhadu a publikovaných dat. Pokud k překvapení nedošlo, bere se jako druhá možnost vývoj vzhledem k minulé ceně.

Jakékoliv překvapení vede k odpovídající cenové reakci. Pokud k překvapení nedojde a data jsou ve shodě s očekáváním, pak k žádnému cenovému pohybu nemusí dojít, protože tato informace je již v ceně obsažena.

Nakupuj fámy, prodávej fakta.
Někdy dochází k překvapivé cenové akci. Odhad tvrdí, že dojde k růstu o nadprůměrný přírůstek a publikovaná zpráva to potvrdí. Žádné překvapení se tedy nekoná. Trh ovšem zareaguje překvapivě a nastává cenový výprodej. Proč? Vždyť k takovému jednání není důvod.

Může za to obchodní chování vyjádřené příslovím "Buy the rumor, sell the fact". Pokud odhad předpokládá nadprůměrný růst, třeba nadprůměrně vysokou tvorbu pracovních míst, už se to "ví" dlouho dopředu a obchodníci již dávno před publikováním zprávy postupně nakupovali a cena rovnoměrně, stabilně rostla. Toto nakupování bylo způsobeno tím, že se to "ví", neboli tím co se slyší, říká, fámami.

Ve chvíli, kdy jsou publikována data, neobsahující žádné překvapení, a zároveň cena je dostatečně vysoko, potom po zveřejnění dat (faktů), obchodníci začínají vybírat nahromaděné zisky a cena se propadá. Na dobrou zprávu trh reaguje výprodejem. Tato situace nastává zejména v rostoucím trhu, kdy je trh už překoupený a víceméně nezbývá nikdo, kdo by ještě nakupoval. Obchodníci začnou vybírat zisky a dochází k cenové korekci spuštěné uveřejněním zprávy. Tyto "sell the fact" korekce však nikdy netrvají dlouho a trh se rychle vrací k původnímu růstu.

Větší pozor na toto chování je třeba dávat v komoditních a peněžních trzích, protože vzhledem ke spekulacím jak na růst, tak na pokles ceny, musíme hlídat oba dva směry cenového pohybu.

Pozor na revize
Součástí Zprávy o zaměstnanosti bývají také revize (zpřesnění) dříve publikovaných dat. Pokud dalším zpracováním údajů dojde ke změnám v údajích, pak jsou tato zpřesnění publikována formou revize minulých dat. A opět zde může dojít jak k pozitivnímu, tak k negativnímu překvapení se všemi důsledky pro cenový pohyb. Třeba na první pohled pozitivní data se vzhledem k revizi minulého měsíce mohou jevit velmi negativně.

ADP - Počet nově vytvořených pracovních míst
Počet nově vytvořených pracovních míst získaný výzkumem firmy Automatic Data Procesing. (ADP Non-Farm Employment Change). 0d roku 2006 vydává dva dny před zveřejněním oficiálních dat firma ADP svůj odhad vývoje tvorby nových pracovních míst. ADP je firma, která zpracovává mzdové účetnictví významnému množství firem a z údajů získaných od svých klientů vydává svůj odhad nově vytvořených pracovních míst.

Tyto odhady jsou poměrně přesné a proto je jim v poslední době věnována zvýšená pozornost. Trhy tak mohou reagovat s předstihem na tuto zprávu a oficiální data pak porovnávat s tímto o dva dny dříve publikovaným odhadem.

Závěr
Zpráva o zaměstnanosti obsahuje velmi důležitá data, ze kterých lze usuzovat na vývoj pracovního trhu, na vývoj ekonomiky, na vývoj inflace, na vývoj v jednotlivých sektorech, na možný budoucí vývoj úrokových sazeb atd. Obchodovat v době publikování těchto dat je velmi ošemetné, vzhledem k obtížně předvídatelným reakcím trhu. Bezpečné je vstupovat do obchodů až poté, co jsou data publikována, ale tím se můžeme připravit o veliké zisky. Ovšem zároveň se tím vyhneme vysokým ztrátám, což je mnohem důležitější.

Hra s nulovým součtem

Obchodování je z hlediska matematiky hra s nulovým součtem. To, co nakupující vydělá, prodávající prodělá a naopak. To platí z hlediska hodnoty peněz a z hlediska dvou obchodníků spekulujících na vzestup/pokles ceny. Z hlediska výrobce produkujícího nějaký výrobek, třeba zlato, je však někdy důležitější kus zlata prodat a jít si za to koupit chleba, i když cena zlata roste, tudíž by bylo výhodnější ještě měsíc počkat. Ale tou dobou by patrně producent zlata byl již po smrti hladem, takže se dá říct, že v určitém čase mají pro producenta zlata, peníze větší hodnotu, než pro obchodníka peníze. (Ostatně krásný příklad je v řecké báji o králi Midasovi, který zlato dokonce i vyměšoval a umřel na to.) Cena je to na čem se oba shodnou a jsou spokojeni.

Pokud cena zlata i nadále poroste, tak po nějaké době se dá říci, prodávající zlato prodělal tu samou částku, kterou nakupující zlato vydělal. Prostě je to hra s nulovým součtem.

Pro hry s nulovým součtem platí, že sečteme-li v každém okamžiku všechny otevřené obchody bude jejich celkový součet nulový. (Jen pro pořádek je třeba uvést, že nepočítáme s poplatky za provedení obchodu, ani s rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou.)

Suma ( ai) = 0

No tak se to rovná nule, no a co? Co z toho plyne? Tak tedy především pravděpodobnost uzavření úspěšného obchodu je přesně 50%. (z toho plyne i pravděpodobnost uzavření neúspěšného obchodu) Dále z toho vyplývá, že chci-li se stát úspěšným obchodníkem (tím, kdo vydělává), musím být lepší, než je minimálně 50% všech obchodníků. Být lepší automaticky neznamená, mít vyšší procento úspěšných jednotlivých obchodů než ti druzí (i když to leckdy pomáhá).

Který z těchto obchodních systémů je lepší?
Mějme dva obchodní systémy, které jsou popsáný v následující tabulce. Jak se k těmto systémům došlo je vcelku jedno. Dejme tomu, že to vyplývá z dlouhodobého sledování dvou obchodníků, a statiskickou analýzou jejich činnosti.

Obchodní systém 1
Procento úspěšných obchodů 75%
Procento ztrátových obchodů 25%
Průměrný výnos 500
Průměrná ztráta 1500

Obchodní systém 2
Procento úspěšných obchodů 35%
Procento ztrátových obchodů 65%
Průměrný výnos 1500
Průměrná ztráta 500

Na první pohled, je lepší obchodní systém 1, protože má procento úspěšnosti vysoko na 75 procentech. Tak vysoká úspěšnost se nedosahuje jen tak lehce, takže se zdá, že jsme našli svého favorita. Který však má vyšší průměrný výnos?

Provedeme jednoduchý výpočet:

Průměrný výnos Systém 1 = 500*0,75 – 1500*0,25 = 0
Průměrný výnos Systém 2 = 1500*0,35 – 500*0,65 = 200

Trochu to vypadá, že lepším systémem by mohl být ten druhý. Obchodník používající první obchodní systém má ve 3 ze 4 případů jasno, jestli cena poroste, nebo bude klesat. Přesto nevydělává. Vysoké procento úspěšných obchodů neznamená, že je obchodník úspěšný. Je potřeba mít vysoké zisky a malé ztráty a k tomu odpovídající procento úspěšnosti.

Magický trojúhelník

Kdo by nechtěl, aby jeho investice byla vysoce zisková. Kdo by nechtěl, aby jeho investice byla málo riziková. Kdo by nechtěl, aby se jeho investice dala lehce prodat ve chvíli, kdy chceme investici ukončit, nebo když potřebujeme hotovost. Špatnou zprávou je, že všechny tyto tři podmínky, nemohou nikdy nastat současně.

Vztah mezi rizikem, ziskem a likviditou nazýváme magický trojúhelník.

Chcete vysoký výnos? Pak musíte jít do vysokého rizika. Chcete bezpečnou investici? Pak tolik nevynese. Chcete likviditu? Pak musíte jít na trh, kde se dá investice lehce prodat. Protože je tam však velké množství obchodníků, tak asi budou mít dost dobré informace, a asi to tolik nevynese. Prostě nejde splnit všechny podmínky najednou.

Co je to investice?
Investicí nazýváme všechno, co slouží k tvorbě budoucího zisku. Nejsou to věci sloužící k osobní spotřebě. Nejlépe si investici představíme jako to, co peníze vydělává a ne to co je žere. Například rodinný dům, určený k rodinnému bydlení investicí není, ale byt zakoupený za účelem vydělávání peněz pomocí příjmu od nájemníků investicí je. Nákup auta pro potřeby podnikání investicí je, nákup auta pro osobní potřebu investicí není.

Likvidita.
Investice je likvidní, pokud ji můžeme okamžitě a jednoduše prodat, za požadovanou cenu. Mezi úmyslem prodat a realizací prodeje není žádná, nebo jen minimální prodleva. Okamžitě nás napadne, že reality moc likvidní nebudou. Pokud se nejedná o atraktivní místo, tak sehnat kupce může nějakou dobu trvat, a také představy o ceně se mohou výrazně lišit.

Riziko.
Riziko označuje ztrátu. Pokud jdeme do rizika, tak jsme připraveni, že investice může být ztrátová. Čím ztrátovější investice může být, tím vyšší riziko podstupujeme. Například investice do akcií v letošním roce byla vysoce riziková a akcie ztratily v průměru asi 40% své hodnoty.

Zisk
Ziskem označujeme výnos z uskutečněné investice. Čím je zisk vyšší, tím lepší investice byla. Bohužel, zisk bývá vyvážen vysokým rizikem. Čím vyšší zisk z investice požadujeme, tím vyšší riziko je nutné podstoupit. V současné době, poté co jsme v minulosti byli svědky pyramidových her, vzestupu a pádu kampeliček a též pádu několika investičních fondů, by měla být nedůvěra k produktům slibujícím vysoké výnosy při velmi malém až takřka nepatrném riziku, bychom již měli umět rozlišit nebezpečné investice a umět se jich vyvarovat.

Jaké investice tedy přicházejí do úvahy? Podíváme se blíž na několik investičních možností. Do úvahy vezmeme následující investiční příležitosti: Státní dluhopisy, dluhopisy, akcie, komodity, zahraniční měny, drahé kameny, drahé kovy, reality, umění a starožitnosti, známky, drahá vína.

Vlastní úspory - výnos díky inflaci záporný, likvidita maximální, riziko nulové.
Státní dluhopisy – výnosy nízké, likvidita vysoká, riziko velmi nízké (nulové).
Dluhopisy – výnosy nízké, likvidita různá, riziko nízké.
Akcie (atraktivní firmy) – výnosy nižší, likvidita velmi vysoká, riziko nižší
Akcie (nové firmy) – výnosy vyšší, likvidita nízká, riziko vysoké
Komodity – výnosy vysoké, likvidita různá, většinou vysoká, riziko vysoké
Zahraniční měny – výnosy velmi vysoké, likvidita velmi vysoká, riziko velmi vysoké
Drahé kameny – výnosy vysoké, likvidita malá, riziko vysoké, vyžaduje zvláštní znalosti
Drahé kovy – výnosy běžné, likvidita vysoká, riziko malé
Reality – výnosy vysoké, likvidita malá, riziko malé
Umění, starožitnosti, známky, vína – výnosy mohou být velmi vysoké, likvidita minimální, riziko vysoké, vyžaduje zvláštní znalosti.